Kdo za to, kdo za to, kdo za to může?

O řeckých ekonomických problémech ví asi každý, kdo žije v civilizací zasaženém světě. Jeho balancování na pokraji propasti státního bankrotu, kořeněné výjevy protestujících proti jakékoliv úpravě rozhazovačné řecké politiky, plní všemožná media již nějaký ten pátek. Nyní známe viníka této neblahé situace.

Je jím společná evropská měna. Takový názor vyřkl v rozhovoru pro německý list Frankfurter Algemeine Zeitung český prezident Václav Klaus.

Do určité míry se s tímto názorem lze ztotožnit. Ne však proto, že euro pohřbívá jednotlivé evropské ekonomiky. Ta řecká na něj však byla vždycky příliš slabá. Euro je politický, nikoli ekonomický projekt. Je založen na touze politiků silných evropských ekonomik mít v rukávech eso v podobě taháku pro voliče z řad podnikatelů. Dejte nám svůj hlas, my vám dáme euro a povede se vám skvěle. Současný koncept eura je myslitelný pro silné ekonomiky, které představuje například Německo, Francie a Velká Británie. Přičemž posledně jmenovaná se drží své tradiční měny. Euro ale vtrhlo mezi různě rozvinuté a vyvíjející se ekonomiky s velkou razancí. Jakási maastrichtská kriteria měla zamezit slabým ekonomikám v přijetí do tohoto klubu silných. Leč nestalo se. Spolu s tím jak euro sílilo, oslabovaly o to více právě ony slabší ekonomiky.

Spíše než euro je tedy touha Řeků po něm oním viníkem nynější krize.